Velikonoce jsou křesťanské svátky, ale také svátky jara a váže se k nim velké množství tradic, zvyků a pověr. A právě těmto lidovým zvykům se budeme věnovat v dnešním článku. Čeho se tedy vyvarovat a co naopak dělat?

Květná neděle

Je to poslední neděle před velikonočním týdnem. Podle světských zvyků by se v tento den nemělo nic péct. Lidé totiž věřili, že by se zapekly také květy ze stromů a luk a nebyla by pak žádná úroda.

Zvykem také bylo vymetat dům zelenými větvičkami, které měly vyhnat pryč všechny neřesti. Nosit by se také měly nové šaty, aby vás nepokakal beránek.

Kdy začíná Květná neděle? »

Modré pondělí

Na tento den by se nemělo pracovat. Neplatí to ale pro hospodyňky, ty by naopak měly být čilé. Tento den je vhodný na započetí velkého jarního úklidu.

Šedivé úterý

Druhý den úklidu. Měly by se vymetat všechny pavučiny a vůbec prach celkově. V tento den se myjí také okna a podlahy. Dodělávají se úklidové činnosti, které se nestihly v pondělí, aby se večer vše blýskalo. Další den je pro křesťany totiž významný a je jasné, že lidové i křesťanské tradice se tak nějak prolínají.

Škaredá středa

Je to polovina Svatého týdne a připomíná Jidášovu zradu. Pečou se Jidáše, sladké kynuté pečivo, konzumují se ale až ke čtvrteční snídani. Zejména byste se ale neměli tento den mračit, jinak vám to prý zůstane.

Škaredé středě se říká také Sazometná a je to proto, že se vymetají saze z komína.

Zelený čtvrtek

Lidé se v minulosti omývali ranní rosou. Snídají se Jidáše upečené ve středu a po celý den se konzumují zelená jídla a bylinky, mělo by to dodat sílu a zdraví po celý rok. K novějším zvykům patří pití zeleného piva.

Velký pátek

Den, kdy se připomíná ukřižování Ježíše Krista. Podle lidových tradic se spousta věcí nesmí dělat – jakkoliv pracovat se zemí, prát prádlo a půjčovat věci. Ty by totiž mohly omámit magické síly, které se v tento den objevují. V tento den se ani neuklízí a nepeče.

Zvykem také bylo umýt se v potoku a očistit tak své tělo před nemocemi.

Také se pozorně rozhlížejte, v tento den se otevírají poklady. Traduje se ale, že jsou jen pro čisté duše – ostatní by mohla skála i s pokladem uzavřít uvnitř.

Bílá sobota

Domy se vymetají novými košťaty a někde se i bílí zdi, aby čistota vydržela po celý rok. Tento den by měl být slavnostní, kromě úklidu se nosí sváteční oblečení. Pečou se beránci, mazance a chlapci pletou pomlázky.

Boží hod velikonoční

V tento den bylo zvykem se bavit a hojně se navštěvovat. Blízcí se obdarovávali něčím novým. V tento den se nemá uklízet, oslavuje se výhra života nad smrtí. Děvčata barví vajíčka. A také se říká, že „dáte-li kus mazance, dostanete mládence“, a proto by děvčata měla věnovat kus mazance tomu, kdo se jí líbí.

Velikonoční pondělí

Mnoho tradic z předcházejícího týdne se nedochovalo a nebo se dodržují jen krajově. Co se ale drží všude, je koledování. A i když má svá krajová specifika, je to ojedinělá česká a slovenská tradice.

Chlapci chodí po obci s pomlázkou, říkají velikonoční koledy a šlehají děvčata, aby byla zdravá a plná života. Na oplátku si vyslouží vajíčko, což je symbol nového života. Vajíčko může být uvařené natvrdo a nabarvené nebo také vyfouknuté a nazdobené. K vidění jsou ale i různé sladkosti nebo pro dospělé koledníky tekuté odměny.

Kromě toho děvčata vážou chlapcům na pomlázku stuhy. Červená stuha znamená lásku, modrá naději, zelená sympatie a žlutá odmítnutí.
Pokud na koledu vyrážíte, rozhodně se nevyplatí zaspat. Po dvanácté hodině totiž mohou děvčata chlapce polít vodou.